Rok 2010 začal pro třiadvacetiletého studenta filosofie nadmíru úspěšně. Ještě před jeho začátkem obsadil výborné třetí místo na republikovém šampionátu v bleskovém šachu a stejné umístění si přivezl také ze silně obsazeného mezinárodního openu v Litomyšli. Populární „Berny“, jak mu jeho kamarádi říkají, by rád v dohledné době atakoval velmistrovský titul. Ví ovšem jedno. V obou povedených kláních, která jeho snaze dávají za pravdu, měl ještě na víc.

Před pár dny jste se vrátil z Litomyšle ze zaběhnutého a silně obsazeného mezinárodního turnaje, byl z toho bronz. To musel být příjemný výlet…
Těžko říct. Trochu jsem byl rozčarován z toho, že jsem nebyl první, konec se mi nevydařil. Ale celkově jsem spokojen.

Získal jste stejně bodů jako první dva, rozhodovalo pomocné hodnocení. Přitom rozdíl mezi prvním a třetím místem je řečí „prize money“ dvanáct tisíc. Dá se v takových situacích nějak objektivně hodnotit?
Rozdíl mezi první trojicí nebyl tak velký. Každý systém pomocného hodnocení má svá pro a proti.

Co organizace turnaje? Byl jste s jeho úrovní spokojen, anebo se najde něco k vylepšení?
Asi není co. Mně to vyhovuje, bydlí se tam, kde se hraje.

Z pozice nasazené pětky jste si o dvě místa polepšil. Měl jste před litomyšlským kláním stanovený nějaký cíl a podařilo se jej splnit?
Dlouho jsem otálel s pořízením brýlí (směje se), a tak jsem si je chtěl vyzkoušet. Před turnajem jsem pomýšlel na uhrání velmistrovské normy, ale open nebyl nakonec tak silně obsazen, aby to bylo možné.

Připsal jste si ale cenný skalp úřadujícího republikového šampiona Pavla Šimáčka. Z partie jsem měl pocit, že jste se na soupeře připravil a nachytal ho „na hruškách“, co vy na to?
Partie byla skoro celá z přípravy, soupeř zachyboval a pak už stál špatně.

Hraje příprava na jednotlivé partie v turnaji velkou roli?
Samozřejmě že je výhodou, pokud se vydaří příprava. Navíc se hrálo rychlejším tempem, příprava tedy hrála podstatnou roli. Chystal jsem se poctivě, a překvapivě (směje se), na každou partii.

Takže žádná obvyklá silvestrovská oslava v Litomyšli tentokrát nebyla?
Ne ne, byl jsem náhodou zodpovědný!

Vedl jste samostatně až do osmého kola, tam jste ale prohrál s druhým nasazeným Polákem Heberlou, aspoň mi to tak přišlo, dost jasně. Co se v partii stalo?
Čert ví. Mám pocit, že jsem k ní přistoupil špatně psychicky. Stačila mi remíza, byl bych s ní spokojen. Vyměnil jsem chybně dámy a nakonec nebylo čím hrát.

V poslední partii s dalším Polákem Tazbirem bylo ale znát, že jste o remíze neuvažoval…
Chtěl jsem hrát, soupeř mi remízu ještě večer před partií nabízel. Musel jsem hrát! Po výhře nebylo pořadí jasné, čekali jsme na výsledky dalších partií. A Vávřík se mi pomstil! (loňský vítěz turnaje v Litomyšli, kterého letos Jan Bernášek porazil, prohrál v posledním kole, a tím snížil pomocné hodnocení lanš〜krounského šachisty, pozn. autora)

Hodně jste o sobě dal vědět také krátce předtím na republikovém šampionátu v bleskovém šachu. Tam jste byl, v konkurenci předních českých hráčů, s bronzem spokojen?
Jel jsem si tam ze srandy zahrát. Ze základní skupiny jsem postoupil docela se štěstím. S pozdějším vítězem Jirovským jsem byl v rozhodující semifinálové partii jednotahově vyhraný, škoda. Souboj o třetí místo jsem už zvládl.

Kam zařadit poslední dva úspěchy, jsou těmi nejvyššími, nebo si jiných ceníte více?
Nemám ještě patřičný odstup, ale litomyšlský turnaj byl jedním z nejlepších, které jsem odehrál. Výš si cením velmistrovskou normu a ligové tituly.

Brýle, vaši letošní novinku, nelze nezmínit. To jste opravdu hrál poslední roky se dvěma dioptriemi na každém oku bez „ničeho“ a teprve teď se rozhodl pro změnu?
Já už jsem od gymplu viděl h… (směje se). Viděl jsem špatně na dálku, na blízko to bylo lepší, akorát že se ta vzdálenost zkracovala.

Dělal jsem si z vás legraci, jestli jste titul mezinárodního mistra uhrál naslepo, pak velmistr musí být teď hračka. Je „zlepšená viditelnost“ opravdu taková změna?
S brýlemi mám spíš celkově víc energie. Změna mi určitě prospěla.

Pomýšlíte tedy v dohledné době na uhrání nejvyššího šachového titulu? Řadě předních českých šachistů se to dlouhodobě nedaří.
Reálné to je. Až to přijde, tak to přijde. Pokud mě budou šachy bavit, nemusím to řešit.

Vás ale, pokud si dobře vzpomínám, bavil hodně také fotbal. Co rozhodlo pro šachy?
Šachy převážily, protože jsem nerad běhal (směje se).

Letos účinkujete v extraligových Pardubicích a prvoligové Litovli. Jste spokojen s podzimní částí soutěže?
V první lize jsem lépe hrát nemohl, v extralize ke spokojenosti něco chybí. Týmy jsou na tom ale dobře. V Pardubicích pomýšlíme na titul, co také jiného (směje se). Ale přes pražskou Mahrlu a Novoboráky to nebude jednoduché.

A vaše další plány na jarní část aktuální sezony?
Moc nejsou, hlavně dohrát ligy. Budu dělat státnice a musím napsat bakalářku.

Když už jsme u studia, přibližně před dvěma lety jste byl šachově nejvýš, pak ale přišel pád. Podepsala se na slabších výsledcích právě vysoká škola?
Těžko říct, forma jednou je, jednou není. Jakmile jsem začal studovat ještě druhou školu, bylo toho trochu moc. Sociologii jsem už ale přerušil, studuji pouze filosofii.

V širší české špičce se nacházíte už docela dlouho, a tak se nabízí otázka, zda pomýšlíte na profesionální dráhu. Plánujete ji, anebo ne?
Pokud by to šlo, chtěl bych se šachem živit.

A to je v České republice reálné?
Kdo ví. Pokud to nebudou šachy, nemám ještě jasno. Nejsem cílevědomý typ, však mě znáte (směje se).

Ale zeptat se mohu. Ve chvílích, kdy se poslední dva roky třeba tolik nedařilo, jste neuvažoval o tom, že hodíte figurky za hlavu?
Samozřejmě, s tím se nedá nic dělat. Všichni šachisti melou, že jednou skončí a že to nemá cenu. A ještě to nikdo nikdy neudělal.

Co Kasparov?
Ajo, to je pravda…

Jan Bernášek

Narozen: 1986
Klub: Sagina Pardubice
Předchozí kluby: Lanškroun, Ústí nad Orlicí
Titul: Mezinárodní šachový mistr
Aktuální rating ELO: 2476
Nejvyšší rating ELO: 2535 (leden 2008)
Statistiky: 110 výher, 83 remíz, 46 proher (partie započítané do mezinárodního ratingu k 1. 1. 2010)

JAN POKORNÝ