VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Když je boxer nahulený, vnímá vše pomaleji

Přívrat - Bojovník stáje SIAM Bronislav Kubín má mezi profesionály skvělou bilanci. V šesti duelech dokázal své soupeře pokaždé porazit.

9.8.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Pavel Říha

Postavou nijak mohutný, ale srdcem velký rváč a bojovník. To je BRONISLAV KUBÍN, další z enklávy českotřebovských boxerů, která se vydala dobývat svět pod křídly stáje SIAM.

Ve svém posledním zápase dokázal porazit Ira McCullougha, ale ze začátku to vypadalo, že svoji sérii pěti výher nerozšíří. V prvním kole byl počítaný a jak říkají boxeři, „hulil“. Potom se však stihl uhasit, rozjel se a Brita porazil. U rozhovoru asistovali i manažerka boxera Vítězslava Petruccová, Milan Mikota, Kubínův trenér, a odpovědi svého spolubojovníka si poslechl i Jindřich Velecký.


Váš zápas s irským boxerem McCulloughem byla slušná divočina, viděl jste to také tak?
Byl to boj o přežití. Dělal jsem chyby, na které mě trenér upozorňoval, že se jich mám vyvarovat. Hned v prvním kole jsem jich ale udělal tolik, že jsem byl počítaný.

Z pohledu diváka to byl krásný zápas, vy byste ale asi byl radši, kdyby jeho průběh byl o něco poklidnější…
Čekal jsem, že to bude techničtější zápas. Ten Ital byl takový dost… (trenér Mikota upozorňuje k všeobecnému veselí, že šlo o Ira, nikoliv o Itala – pozn. aut.). To je jedno, prostě boxoval hodně na tělo (smích).

Vy si ale začínáte budovat vynikající renomé. Do profesionálního ringu jste nastoupil šestkrát a vždy jste odešel jako vítěz. Mají z toho soupeři respekt?
Teoreticky by ho mít mohli (manažerka Petruccová upozorňuje, že irský boxer ho asi neměl a osazenstvo stolu propuká v další salvu smíchu – pozn. aut.).

Nebojíte se toho, co bude, když přijde prohra? Nemáte strach, že vás jeden nepovedený zápas zlomí?
Myslím si, že se to ve mně jen tak nezlomí. Záleží, jaká prohra by to byla. Bral bych to spíše jako ponaučení. Stejně beru i můj poslední zápas, kde si z chyb, kterých jsem se dopustil, musím vyvodit nějaký závěr. Ne každá prohra boxera odradí. Naopak mu může dodat i inspiraci. S těžkými zápasy boxer roste.

V Lanškrouně máte velice silný fan club, jak vnímáte jeho podporu?
V tomto zápasu jsem ji vnímal velmi. K tomu, abych v zápase dál bojoval, mě motivoval skvělý fan club, který byl hrozně slyšet. I když jsem byl po tom počítání chvíli mimo, fan club jsem vnímal a slyšel. Nechtěl jsem je zklamat. Už kvůli této podpoře jsem zaťal zuby a bojoval dál.

Co se odehrává v hlavě boxera, když dostane velkou ránu a jde k zemi? Co jste prožíval, když jste byl v Brně počítaný?
Blesklo mi – okamžitě táhni nahoru.
Milan Mikota, trenér (MM): Vidíš a já jsem ti říkal, ať nespěcháš.
Kubín: Vážně? Tak to jsem vás vůbec neslyšel. Víte, kdy jsem vás začal až vnímat? Když to řeknu slušně, tak jsem zaslechl něco jako zvedni ruce. A bylo tam ještě pár slov okolo (smích).

Hvězdičky jste nějaké spatřil?
To ne, jen jsem měl tak divně ozvučenou hlavu. Všechno bylo takové zpomalené, těžké, byl to divný pocit. I když divný… Roman Vanický (boxer ze stáje SIAM) ho má třeba rád (smích). Slyšel jsem jen ten fan club a když jsem od rozhodčího slyšel osm, vnímal jsem i toho trenéra.

Jak při zápase vnímáte trenéra, je to jako na fotbale, že si něco pořvává a vy ho stejně nevnímáte?
Trenér je při zápase naše hlava a my jsme tělo. Vidí zápas s odstupem, takže tuší, co by na soupeře mohlo platit. Je důležité se soustředit na jeho hlas a všechno ostatní vypustit.

Pro mě, jako pro člověka, který nikdy neboxoval, je ale nepředstavitelné, že když dostanete velkou ránu, jdete k zemi, tak chcete ještě dál boxovat. Já bych se na to asi vykašlal...
MM: Tam jde o to, že on chtěl ukázat, jak má hodně natrénováno, ale ještě dřív, než to vůbec stačil předvést, seděl na zemi (smích).
Kubín: Byla ve mně zodpovědnost vůči trenérovi a fanouškům, že je nesmím zklamat. Hodně boxerů vyhrává srdcem, překousnou nějakou bolest. Odplazit se pryč, jak říkáte vy, zkrátka nejde.

Šéf fan clubu „Sokol“ prohlašuje, že máte takové srdce, že když přežijete třetí kolo, zápas vyhrajete…
Tak to asi vypadalo. Je pravda, že ten Ir, už jsem zase málem řekl Ital, po tom třetím kole už neměl takovou ránu. Vydal se na začátku zápasu. Já je začínám dávat většinou až ke konci zápasu.

Vy máte přezdívku Wolf, proč zrovna vlk?
Zdědil jsem ji po boxerovi, který byl tady v SIAMu přede mnou. Žádnou přezdívku jsem neměl, takže mě i vyhovovala.

Zkuste charakterizovat váš styl boxu…
Jsem útočící. Co se týče techniky, tak tu se teď snažím trénovat s panem Mikotou, který se mi snaží vytvořit styl přesně šitý na míru. V amatérském boxu jsem boxoval takovým hurá stylem. Do slova a do písmene, jsem prostě neskutečně vynikající boxer (všichni přítomní se opět dávají do smíchu). Trenér to ze mě ale nejdřív musí vytáhnout (úsměv).

O boxerech z Lanškrouna a Třebové se říká, že jsou všichni válečníci a srdcaři. Kde se to ve vás bere?
My jsme tak nějak vyrostli pod Jindrou ze stromu Tornádo.

Takže on vás mlátil, a tím se z vás stal lepší boxer?
Přesně tak, nejprve nás mlátil a potom jsme si na to už zvykli. Že mám to srdce, jsem prostě zjistil, až když mě Jindra mlátil (smích).

Máte i bratra, který boxuje, dokážete si představit, že byste boxovali proti sobě?
Je v jiné váze, takže se nestane, že bychom se utkali. Kdyby na to ale náhodou došlo, byla by to pořádná mazanice.

Rodičům to nevadí, že jejich synové jsou boxeři?
Vadí a hodně. Jenže s tím nic neudělají. Je ale lepší, když se pereme na tréninku než někde na diskotékách.

Autor: Pavel Ryšavý

9.8.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Jevíčko je plné bariér, mají zmizet z chodníků i budov

Do Pardubic přiletěly letouny z Čáslavi. JAS-39 Gripen.

Hluk gripenů děsí zejména děti

Problémů na letních táborech ubývá, tvrdí krajská hygiena

Pardubický kraj - Dětské letní tábory jsou v posledních letech znovu populární. Zlepšuje se jejich vybavení a krajská hygiena u nich zaznamenává méně problémů.

Letohrad patřil extralize hasičů, bojovalo se na Kunčicích i na Orlici

Letohrad - Dvoudenní maraton extraligových bojů za sebou mají dobrovolní hasiči, kteří vyrazili na soutěž do Letohradu. 

K seniorům zavítal biskup Vokál. Vysvětil obraz i křížovou cestu

Vysoké Mýto - Vzácnou návštěvu přivítali ve čtvrtek klienti domova pro seniory Ledax ve Vysokém Mýtě. Při krátké bohoslužbě tu totiž obraz Nanebevzetí Panny Marie od Filipa Dvorského a křížovou cestu v místní kapli vysvětil královéhradecký biskup Jan Vokál. Místní domov navštívil už podruhé.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení