VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Úspěch na hlavní scéně

Ústí n. O. - Členové souboru C–Dance se vrátili z Maroka. O čtyřech dnech v exotické zemi hovoříme s Josefem Papáčkem.

23.7.2010
SDÍLEJ:

U královské hrobky v Rabatu: zleva Hana Blažejová, Josef Papáček, zprava Zlatka Bartošová, Vendula Skalická.Foto: archiv

Soubor scénického tance C-Dance si z letošního parného léta očividně nic nedělá. Třicetistupňová česká vedra vyměnil za čtyřdenní „výlet“ do Maroka, kde se za bílého dne pomalu nedá vyjít na ulici. Svůj účel ale cesta měla. Čtveřice Josef Papáček, Vendula Skalická, Hana Blažejová a Zlatuše Bartošová reprezentovala svou vlast i město na mezinárodním festivalu. Podrobnosti vyzvídal Deník u jediného mužského zástupce v tanečním kvartetu, který ještě v den příletu přemohl únavu.

Krátce po návratu ze severu Afriky nelze začít jinak: jste všichni živi a zdrávi?
Jo jo, všichni v pořádku! Měli jsme štěstí, žádný problém nás nepotkal.

Maroko se od České republiky liší v podstatě ve všem. Neměli jste problém třeba s jiným klimatem a z něho vyplývajících obtíží?
Vyloženě o problémech se nedá mluvit, odpolední teplo je ale v Maroku příšerné. Když jsme vystupovali z letadla v deset hodin večer, bylo ještě přes třicet stupňů.

Čím byly vyplněny vaše čtyři marocké dny?
Po příletu a ubytování jsme druhý den poznávali okolí hotelu, odpoledne jsme se již chystali na představení v městě Meknef.

Přejděme tedy k prvnímu marockému vystoupení C-Dance.
Osmnáctého července jsme se jeli nejprve podívat na jeviště a domluvili se, co budeme potřebovat. Po večeři jsme před devátou jeli zpátky a zkoušeli světla. Začínali jsme v deset večer.

Co jste si pro marocké publikum připravili?
Především bych řekl, že jsme dostali možnost vystupovat v rámci festivalu na hlavní scéně. Navíc jako první! Zástupkyně velvyslance nám povídala, že je to obrovský úspěch. Kromě Maročanů tam byly pozváni VIP rodiny, velvyslanci. Tančili jsme novou půlhodinovou choreografii.

Jak váš tanec přítomní přijali? A byli jste vy osobně s výkonem spokojeni?
Všechno dopadlo dobře, byli jsme spokojeni. Jediné negativum bylo, že z nás opravdu lilo. Měli jsme ohromný úspěch. Publikum tleskalo i během choreografie.

Ale to musí být pro scénického tanečníka docela nezvyk, ne?
Oni tleskali, už když se objevil první člověk na jevišti. Anebo když se jim líbí nějaký prvek, zatleskají taky. Po představení nám gratulovali, s velvyslankyní jsem mluvil po telefonu a říkala, že na velvyslanectví chodí telefonáty a maily, které chválí představení a děkují s tím, že vystoupení bylo úspěšné.

Měl jste možnost z festivalového večera vidět jiné tance, líbil se vám nějaký z nich?

Díval jsem se, líbili se mi Egypťané. Podle mého názoru předváděli své tradiční tance.

Akce byl tedy multižánrová, nikoliv čistě scénická?
Byl to festival všech tanečních a pěveckých žánrů.

Druhé vystoupení bylo naplánováno třetí marocký den, povedlo se také?
Domlouvali jsme se, kdy nás tam odvezou. Jenže městem, kde jsme měli vystupovat, se přehnala den předtím bouřka a spálila všechny pojistky v divadle. Organizátoři nechtěli, abychom vystupovali v nějakých amatérských podmínkách, a tak představení zrušili.

Nakonec jste tedy tancovali pouze jednou, čím jste vyplnili volný čas?

Místo druhého představení jsme se šli podívat do města.

Na druhou stranu jste měli možnost více poznat severoafrické Maroko. Co Čecha na této zemi zaujme?

Mě nejvíc zaujalo, že Maroko je spíš noční svět. Přes poledne se tam nedá nic moc dělat, v Maroku se žije od deváté večerní. Pravdou je, že především pánská mládež, dámská moc ne.

Přeci jen muslimská země…
Ale lidi mi přijdou v klidu, na všechno mají čas, nespěchají.

Dovedli jste se vypořádat s jazykovou bariérou?
Dorozumívali jsme se anglicky a francouzsky.

Když to vezmu kolem a kolem, C-Dance měl v Maroku velký úspěch. Není to cesta na další velké marocké festivaly?
Je to možné. Ale je spíš naděje, že bude spolupráce s jiným velvyslanectvím v jiné zemi.

A už proběhlo nějaké „oťukávání“, kontaktoval vás někdo?
Ne ne, zatím si na nás bral kontakt pouze místní pracovník kultury z Maroka, který se stará o festivaly.

Zpáteční cestu jste zvládli bez problémů?
Byla to změna, když jsme v Praze přistáli a bylo jen nějakých dvacet jedna stupňů. Ale všechno proběhlo v pořádku.

Cesta tanečníků vedla rovnou do postele, nebo jste naopak byli úspěch slavit?

Teď máme taneční prázdniny, něco podnikneme až poslední týden v srpnu.

Kdybyste měl k dispozici stupnici od jedné do deseti a měl hodnotit, kolik bodů byste marocké misi členů C-Dance dal?
Já si myslím, že jsme splnili na celé čáře a všechno proběhlo v pořádku. Neváhal bych a maximální desítku dal.

Maroko očima tanečnic C–Dance

Čtyřdenní umělecká mise do Maroka měla zvláštní příchuť pro trio tanečnic ústeckoorlického souboru scénického tance C-Dance. Zlatuše Bartošová, Hana Blažejová a Vendula Skalická se dostaly do země, kde se na ženy pohlíží zgruntu jinak než v Evropě. Den po příletu se podělily o své dojmy a zážitky.

Zlatuše Bartošová
Pro mě byla největším zážitkem taková ta pohoda, teplo asi dělá lidi klidnějšími, rychle se pohybovat nemohou. Myslím si, že nikam nespěchají a když ano, stejně fůru věcí neřeší. Jsou ve větší pohodě, přestože proti nám musí v životě řešit určitě mnohem více problémů. Když se někam dostanou s hodinovým zpožděním, vždy se vše nějak zařídí. Pokud se člověk naladí na jejich čas, je úplně v pohodě.

Hana Blažejová

My máme takový uspěchaný svět, oni ne. Zážitkem byla jejich kultura a poznávání města. Viděli jsme, jak tam lidi žijí. Potkávali jsme žebráky na ulicích, někdy i bez noh, slepé. Na druhé straně perfektně oblečené lidi. Ten sociální skok byl velký. Není to vyšperkovaná země, jsou tam vidět lidé, kteří strádají. A není jich málo.

Vendula Skalická

Vybrat jeden zážitek? Těch dojmů je strašně moc, tím že to je jiný kontinent a jiná mentalita lidí. Už jsem v Africe byla, ale vždy je pro mne taková návštěva něčím zajímavá. Maroko jako bývalá francouzská kolonie má něco z této země. Odměřenější přístup ze strany mužů platí jak kdy. Když sem přijede evropská žena, tak naopak odměřený není, spíš více přátelský. Neustálých poznámek a pohledů jsem si všímala. Na výletu do Maroka ale bylo vše pozitivní, nemohu říct nic špatného. Starali se o nás krásně, organizace byla super, nikde nás nenechali ve štychu.

JAN POKORNÝ

23.7.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Obojživelníci v Labi v Pardubicích lákali na Retroměstečko.
23

OBRAZEM: Obojživelníky si vyzkoušely Labe

Z výstavy ve slatiňanském Společenském domě.

Soutěž ukázala, jak přestavět bývalý mlýn

Nová hasičárna přinese komfort a může být vzorem

Pardubický kraj, Bystré - V Bystrém v těchto dnech dokončují rekonstrukci hasičárny, která si vyžádala dvanáct milionů korun. Jeden milion přispěl Pardubický kraj a čtyři a půl milionu generální ředitelství Hasičských záchranných sborů.

OBRAZEM: Autosalon skrápěl déšť

Ústí nad Orlicí - Ani nepřízeň počasí neodradila stovky lidí, aby se v sobotu přišly podívat na letošní Ústecký autosalon do areálu dílen Střední školy automobilní v Hylvátech. Tradiční akce měla tentokrát téma „Šestiválce a ekomobilita“. 

Svatební páry musí na několik měsíců zmizet z pardubické radnice

Pardubice - Připravovaná rekonstrukce historické radnice na Pernštýnském náměstí zasáhne i do svatebních obřadů. Poslední novomanželské páry opustí prostory radnice v sobotu 23. září.

Město Chrudim chce převzít Popperovu hrobku

Pardubický kraj, Chrudim - Chrudimští zastupitelé by měli na doporučení městské rady schválit bezúplatný převod Popperovy hrobky na hřbitově U Kříže do vlastnictví města. Měli by tak učinit kvůli zamýšleným opravám této kulturní památky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení