Třetí ročník multižánrového festivalu se obešel bez velkých jmen, zvláště když loňská sázka na Boney M a další zvučné kapely úspěch nepřinesla. Třídenní podnik měl také nižší rozpočet, přibližně 400 tisíc korun.

Současnou podobu chtějí udržet

Návštěvníky, kterých se vystřídalo mezi čtvrtkem a sobotou přibližně čtrnáct set, čekal tentokrát na Orlické bráně jiný program, než bylo v předešlých dvou letech zvykem. Důraz kladli pořadatelé především na divadlo, v sobotu se k doprovodnému programu v Divišově divadle přidala také muzika v areálu pod Tyršovou rozhlednou. Podobnou tvář by si akce měla ponechat i do dalších let.

„Letošní zkušenost nás především utvrdila v tom, že komornější provedení festivalu má do budoucna perspektivu. V červnu tady totiž probíhá velký festival Jamrock, my jsme se pokusili vyjít vstříc všem věkovým kategoriím,“ objasnila záměr pořadatelů Alena Urbánková, zastupující ředitelka Divišova divadla v Žamberku, jež měla na starost divadelní část celého programu. Stejný pohled na věc měla rovněž Zuzana Žváčková, která z pozice kulturní referentky zdejšího městského úřadu zajišťovala hudební stránku třetí Orlické brány: „Jeden velký hudební festival tady už je, což na Žamberk stačí,“ vysvětlila důvod, proč tentokrát v programu figurovala „pouze“ pětice kapel.

Kvelb hrál naplno i navzdory bahnu

Sázka na komornější provedení festivalu ovšem, alespoň podle slov pořadatelek, vyšla. Pouze větru a dešti Žamberští poroučet nedokázali. A počasí, které v létě tropí co chvíli „psí kusy“, se v sobotu opět vyznamenalo. „Několikrát tady byly prudké přeháňky, celý areál byl potom rozšlapán a plný bahna. Měli jsme z toho velkou obavu,“ posteskla si po skončení Orlické brány Alena Urbánková. Vzápětí ovšem ocenila odolnost diváků i účinkujících, které jen tak nějaký déšť nerozházel. „Dětská scéna byla od půl desáté zaplněna diváky v pláštěnkách, gumácích. Divadla pak pokračovala na velké scéně od půl jedné. Velkým tahákem byl českobudějovický Kvelb, který hrál i za prudkého lijáku. Účinkující odehráli se vším všudy, do bahna si v klidu sedli,“ uznala nasazení herců populárního divadla Urbánková s tím, že vystoupení uzavřel za velkého zájmu soubor Frída s Martinem Trnavským.

Pětice kapel nezklamala

Závěr Orlické brány byl ve znamení muziky. Komornější provedení se tentokrát zaměřilo spíše na folk, jazz a funky hudbu a první z pěti kapel, kterou byla pražská folkrocková sestava Načas, se představila posluchačům v sobotu od půl osmé večerní. Poté vystoupila skupina Bujabéza. Nechyběl ovšem ani „nářez“ v podobě domácí tříčlenné grunge skupiny Gray Fuse, ta se do nástrojů opřela v pozdních nočních hodinách. Zuzanu Žváčkovou zaujalo vystoupení sedmičlenných Eggnois, kteří přilákali přibližně čtyři stovky posluchačů. „Vjejich hudbě se objevují prvky jazzu, punku, hardswingu. Vystoupení bylo plné energie ale i pohody, strhávalo publikum ktanci,“ doplnila Žváčková a přidala dobrou zprávu všem příznivcům, i těm, kteří před pódiem vydrželi až do druhé hodiny po půlnoci, kdy festival skončil: „Třetí ročník dal Orlické bráně novou tvář, tento styl bychom rádi udrželi.“

JAN POKORNÝ