„Když je to o písničkářích, nutně jsem musel pozvat i někoho z těch, řekl bych, „otců zakladatelů"," říká v rozhovoru pro Deník oblíbený písničkář a pořadatel festivalu.

Loňský ročník jste hodnotil jako velmi vyvedený. Co všechno musí klapnout, abyste byl jako pořadatel i vystupující spokojený i letos?
Ke spokojenosti nikdy nechybí, že by se hraní nepovedlo, to se na této akci vlastně nikdy nestalo. Co musí klapnout? To je po všechny ročníky stejné – aby přišli lidi.

Netajil jste se tím, že do třicítky festival jistojistě vydrží a pak se uvidí. Co vás přimělo pokračovat i nadále?
Ta krásná atmosféra, která se tam bůhvíproč vždycky vytvoří. To je ten hlavní důvod, proč do toho jdu zase, i když s tím je neuvěřitelné množství práce, než se akce připraví.

Bylo velkou motivací i pokřtění nového CD na „domácí půdě"?
Já jsem už letos jedno CD s dětskými písněmi vydal, jmenuje se Koťata a křtili jsme v Malostranské besedě v Praze. Sešly se mi totiž dětské písně trojího druhu: na mé texty, na texty Jiřího Žáčka a texty Daniely Fischerové. Vzniklo jich hodně, takže jsem se rozhodl to nemíchat a vydat postupně rovnou tři CD. Koťata jsou na Žáčkovy texty, autorkou textů Tetované tety je Daniela Fischerová. To moje CD Děťátka vyjde s prodlevou, aby toho nebylo moc naráz. Tetovaná teta právě vychází.

Písně pro děti jsou vám celkem vlastní, nicméně vydání čistě dětského cédéčka Tetovaná teta může posluchače překvapit. Mohl byste tento počin ještě blíže představit?
Daniela Fischerová je autorkou textů pro děti, ale jinak také píše povídky a rozhlasové a divadelní hry. Na mém prvním dětském CD Dušičky jsem měl několik jejích textů z knihy Milion melounů, takže nás s Lubošem Vondrákem paní Daniela pozvala, abychom na křtu nové knihy Tetovaná teta písněmi předělovali básně, které budou recitovat s Josefem Somrem. A také jsem slíbil některou z nových básniček pro tuto příležitost zhudebnit. Samozřejmě jsem to dělal na poslední chvíli, ale povedly se rovnou čtyři písně. A k našemu překvapení jsem volil podobně jako recitátoři, takže čtyřikrát po recitaci následovala píseň na stejný text. Text jako báseň a hned text jako píseň. Byla to čirá náhoda, ale žádný režisér by ten večer líp nevymyslel. A tenhle model se nám i divákům velice zalíbil. Dokonce jsme se rozhodli, že stejný princip vyzkoušíme na CD. Pan Somr bohužel nakonec nemohl, tak jsme k recitaci přizvali Lukáše Hlavicu a Báru Hrzánovou. A Bára, kterou národ zná jako herečku, je také výborná zpěvačka. To já věděl už dávno, potkávali jsme se kdysi na Portě v Plzni i s její skupinou Condurango. A Bára byla pro, že bude recitovat i zpívat, takže bylo jasno. Je tam recitace a 17 krátkých písní, které většinou aranžoval a se mnou nahrával Vítek Rokyta, kytarista z Fleretu, a pak mixoval Miloš Makovský, bez něhož si už neumím představit žádné svoje CD. Byla to krásná práce se všemi zúčastněnými.

Jen tak mimochodem, bude se z Tetované tety také něco v Cakli hrát?
Jsme s Bárou domluveni, že něco málo dáme.

Herečku Báru Hrzánovou bychom čekali spíše na divadelních prknech než u mikrofonu. A herečka je opravdu vynikající. Jaká je z vašeho pohledu hudebnice?
Je skvělá. Léta se věnovala hlavně divadlu, ale v poslední době se se skupinou Condurango rozjela po celé republice. A velmi úspěšně. Její vystoupení si rozhodně nenechte ujít. Není to tak, že to umí jen Marek Eben. (směje se)

Vaši fanoušci se jistě těší na osvědčené hitovky. Zazní i letos Imaginární hospoda, Mumie a Kdo to zavinil? A může se vůbec stát, že by nezazněly?
No Imaginární hospoda zaznívá vždycky, píseň k akci patří, vždyť vznikla zároveň s ní v roce 1985. V Cakli jsme už poosmé a tam tou písní dokonce vždycky zahajujeme s přispěním první kapely večera. A Mumie, tu taky hrajeme rádi.

Otázky na finance hudebníci dost často neradi slyší. Zkusím se tedy zeptat jinak – je v posledních letech těžké sehnat štědré sponzory? Je to snazší třeba z důvodu, že o krizi se mluví stále, ale už ne ekonomické?
Strašně nerad sháním sponzory, ale ze vstupného se to udělat nedá. Naštěstí mám už takovou dlouhodobou stabilní partu sponzorů. Někteří pomohou mediálně, s propagací, plakáty, jiní finančně přispějí na program. Měl jsem jich víc, ale postupně se to zmenšuje. Ale mám jednu výraznou spolupracující firmu, bez které by to vůbec nešlo dělat. A ty odpadlé sponzory z řad kamarádů, malých ústeckých podnikatelů, nahradilo město a kraj. Vezmu to jako příležitost – všem poděkovat, protože bez těchto přispění by ta akce nemohla být.

Letošní 31. ročník je koncipován výrazně písničkářsky. Zajímavých jmen najdeme v programu řadu, ovšem čerstvý sedmdesátník Vladimír Merta je dost možná hlavní hvězdou letošního festivalu. Souhlasíte?
Samozřejmě. Když je to o písničkářích, nutně jsem musel pozvat i někoho z těch, řekl bych, „otců zakladatelů". Karla Kryla už pozvat nejde, tak kdo dál je už od šedesátých let jednoznačně guru pro několik generací písničkářů? Volba byla jasná.

Máte nějaký svůj tajný tip v programu, někoho, koho byste návštěvníkům speciálně doporučil?
Mám dokonce i velké překvapení na pátek – písničkáře úplně odjinud, ale to dopředu neprozradím. Jen to, že na vyvážení doplní tu západní dylanovskou linii i tou východní. A pak bych chtěl upozornit na skvělé písničkáře, kteří se sdružili do skupiny Epydemye. Vydali CD Kotlina o skutečných hrdinech české historie. Člověk by si rovnou řekl: to nemůže dobře dopadnout, to je moc těžké téma. Ale!!! Naprosto skvěle to pojali – české písničkářství má pokračovatele.

Folkoví posluchači jsou ne nadarmo někdy vnímáni jako jedna velká rodina, takovou rodinu máte v podstatě i v Cakli. Vybaví se vám někdo ze stálých návštěvníků, tedy někdo, s kým jste se potkával v uplynulých letech a potkáte zaručeně i letos?
Je pár tváří, které každoročně potkávám. A rád. Dokonce jsme se loni zeptali diváků a našel se jeden, který byl na všech ročnících. Druhý takový už jsem jen já.

Na závěr si zkusme tipnout: dožije se festival Janouškovo Ústí Kristových let? Dal jste si nějakou metu?
Nedal. Když tu akci někdo nebo něco neukřižuje, dožije se třeba i více let.

JAN POKORNÝ

Písničkář podpoří zachránce nádraží

Ústí n. O. – V rámci Janouškova Ústí se v pátek od 17 hodin na historickém vlakovém nádraží uskuteční koncert pro Starou dámu. Folkový zpěvák Slávek Janoušek tak chce podpořit zachránce památkově chráněné železniční stanice.
„Už před osmi lety začal boj o zachování staré výpravní budovy nádraží z roku 1874 v Ústí nad Orlicí, která měla přijít zbourat kvůli novému koridoru. Podobně jako se před třiceti lety zbourala budova Těšnovského, dříve Denisova nádraží v Praze kvůli magistrále, což je dnes vnímáno jako obrovská škoda. A rovněž před třiceti lety začalo v Paříži v upravené budově starého nádraží fungovat Musée d'Orsay, nádherná galerie malířství 19. století. Nemáme právo bourat, pokud to není nezbytně nutné. A ono nebylo. Přidal jsem se tehdy k iniciativě Nádraží nedáme! Budovu se nakonec podařilo přes obtíže zachránit, stala se kulturní památkou a nový majitel – Oustecké nádraží s.r.o. – ji chce nabídnout k novému využití, když železničáři použít budovu jako nádraží už dál nechtěli a vybudovali si nádražní objekt nový, který poněkud překvapil charakterem zastávky v polích, kde se asi moc zastavovat neplánuje. Vývoj kauzy ukázal, že zachránci jsou ochotni vzít vlastní úspory a budovu odsouzenou k trvalému uzavření koupit a postupně ji veřejnosti znovu otevřít. A v jejich plánech je chci podpořit," říká Slávek Janoušek. A nebude sám, kdo nové vlastníky přijede podpořit. „Máme velkou radost, že se má oustecké nádraží probudit k novému životu! Jsme muzikanti, a tak jsme nabídli, že do Ústí z Plzně přijedeme a zahrajeme tu bez nároku na honorář," říká muzikantský bard a experimentální hudebník Oldřich Janota. Toho doprovodí Luboš Vondrák a Romana Šilhavá.

Na nádraží bude muzika i občerstveni připraveno již od 14 hodin. Slávek Janoušek se po koncertu na nádraží přesune do Cakle, kde v 19.15 bude festival zahájen. Janouškův koncert pro Starou dámu zakončí odpolední program, v rámci které již od 14.00 zde bude například hrát pardubická bluegrassová kapela Zvláštní škola.(zr)