VYBRAT REGION
Zavřít mapu

'Je ze mě dvouprstý kytarista'

Ústí n. O. – /ROZHOVOR/ Oblíbenému ústeckému hudebníkovi, autorovi legendární Imaginární hospody, letošní léto nepřeje.

21.7.2010
SDÍLEJ:

Slávek JanoušekFoto: Zdeněk Vaiz

Jak může vypadat zpackané léto? Kytarista a zpěvák Slávek Janoušek, rodák z Ústí nad Orlicí by mohl dlouze vyprávět. Ani zdravotní indispozice by ale neměla ohrozit tradiční festival Janouškovo Ústí, který populární písničkář pořádá už čtvrtstoletí.

Letošní červen a červenec je časem úmorných veder. Snášíte je coby zkušený muzikant během vystoupení?
Letos mám vše vzhůru nohama. Hned z kraje léta jsem si přetrhl šlachu na ruce, je ze mě dvouprstý kytarista. (směje se) Dokonce jsem byl na Zahradě označen moderátorem za nejlepšího dvouprstého kytaristu festivalu. V kategorii jsem byl sice jediný, ale titul mě potěšil.

Každé prvenství, i tohle bolavé, se cení. Na druhou stranu, nepříjemné zranění vám musí hodně znepříjemňovat letní koncerty, že?

Kolega se musel naučit moje party, já jen tak do počtu zdobím. A aby to nebylo všechno, kousl mě nějaký hmyz, beru podruhé antibiotika a motám se jak vítr v bedně. Žádná dovolená, léto, nic, já se akorát léčím.

Našel byste přesto nějaký z letošních letních koncertů, který jste si vyloženě užil?

Z letošního léta? U všech jsem rád, že je mám za sebou. (směje se)

Na vašich internetových stránkách se návštěvník dočte, že experimentujete se sitárem. Tenhle půvabný indický nástroj ovšem se dvěma prsty těžko obsloužíte, viďte?
Právě naopak! Na sitár se hraje jedním prstem, byť má dvacet strun. Tento nástroj se mi teď právě hodí.

Není kvůli zdravotním problémům ohrožena vaše účast na festivalu Janouškovo Ústí, který už pětadvacet let pořádáte?

Musím to nějakým způsobem vydržet a zvládnout. Už by mi měli sundávat dlahu, tak uvidím, jestli budu hrát v Ústí dvěma nebo všemi prsty. Rozhodně ale festival proběhne podle plánu.

Loni jste se stěhovali z ústecké plovárny do turistické bašty v Cakli, osvědčila se tato změna?

Cakle je romantické místo u Tiché Orlice a pro takový festival je to ideální areál s veškerým potřebným zázemím. Každý si tam kromě hudebního programu udělá i svůj vlastní, atrakcí má kdispozici spoustu – kola a cyklostezku, horolezeckou stěnu, lodě a řeku. Vsobotu 14.8. navíc děláme dětský den Cesta do pohádky.

Usnadňuje nové prostředí dramaturgii festivalu?

To zas asi ne, protože potřebné věci kolem festivalu musí člověk dělat už někdy od ledna. Přes to vlak nejede. Jsme ale rádi, že můžeme využít třeba kapacity ubytování, pro muzikanty je vždy daleko lepší, když se mohou po hraní zapojit do všeobecného veselí a nemusí cestovat daleko na hotel.

Změna místa přinesla další novinku. Už druhý rok po sobě bude Janouškovo Ústí dvoudenní.

Řekl jsem si, že když tu je kemp a tolik atrakcí, že by byla škoda neudělat akci dvoudenní. Loni to byl takový pokus scountrybálem. Pár lidí se stany přijelo, takže jsem se rozhodl i letos dva dny zopakovat. Původně měl být v pátek opět jen countrybál, ale protože mnozí muzikanti vsobotu nemohli, neboť už byli domluveni jinde, nakonec jsem se rozhodl, že udělám dva plnohodnotné večery s programem.

V programu mne velice zaujalo jméno Petry Šany Šanclové, která báječně vystupovala třeba po boku Vlasty Redla. Dá se o ní hovořit jako o jedné z ozdob letošního ročníku?

Rozhodně patří v poslední době k těm nejlepším na ženském muzikantském poli. Její hudební výkony jsou velice zajímavé. Po delší době, kdy hrála v Bokomaře, naší Trojici nebo Vlastově kapele se dala dohromady s Lubošem Javůrkem. Hrají spolu ve dvojici a velice jim to sluší. Luboš Javůrek navíc doveze i novou verzi Bokomary, neboť tato skupina má souběžně několik odnoží. A konečně jsem pozval také Pavlínu Jíšovou, se kterou si slibujeme už mnoho let, že v Ústí bude hrát, přesto se to za dvacet pět let nepodařilo.

Zachováte i pro letošek loňský nápad s country bálem?

Páteční závěr obstará skupina Pozdní sběr, což je kapela hrající jižanský rok, ale umí hrát i k tanci. Bude to tak trošku country bál, ale jejich repertoár zasahuje až do rockových standardů ze60. let. A tančit se bude i vsobotu – skotské tanečky a dudákem.

Na poslední „plovárenský“ ročník dorazil také nestor české hudební scény a váš kamarád Vlasta Redl, pokračuje dosud vaše spolupráce?

Vlasta má teď delší pauzu, naše koncerty v Trojici se Samsonem jsme odložili na konec roku.

A není to trochu škoda, že tenhle charizmatický muzikant po řadě skvělých desek hudebně zahálí?

Co vím, tak dopisuje knihu, která vyjde na podzim. Já si myslím, že ho v plné síle ještě uslyšíme hrát s nejrůznějšími sestavami. Je to pouze pauza.

Čtvrtstoletí Janouškova Ústí by stálo za malé ohlédnutí, nemyslíte?

Už jsem se o takové povídání pokusil v osmistránkovém bulletinu k festivalu. V roce 85 po úspěchu na Portě jsem byl vyzván kulturním střediskem v Ústí, abych sestavil program akce Ozvěny Porty a pozval své hudební kamarády. A tím to vlastně začalo. První ročníky na fotbalovém stadionu měly příjemnou atmosféru, jenom jeden byl kvůli nepřízni počasí v kulturáku, což nebylo ono. V roce 90 nebyly peníze na uskutečnění šestého ročníku, takže padl. Rozhodl jsem se tehdy pokračovat, protože se akce líbila. Od roku 91 pořádám festival ve vlastní režii. Snažil jsem se ho zachovat jako rodinný festival, jak v roce 85 začal.

Nabídnete letos nějakou specialitu, která se zavedeným pořádkům vymyká?

Edward Powell a Carmen Parra hrají čistě instrumentální hudbu, trošku úlet, ale věřím, že tu směsici indiánské a orientální hudby publikum vezme. Jsem na to zvědav. Nebojím se experimentovat.

Do Ústí se každoročně vracíte, ale vyměnil jste je za jihomoravské Nížkovice, kde už několik let bydlíte. Dobrá volba?

Je to v pohodě, jsem na vsi v Nížkovicích spokojen.

Stíháte dosud sledovat dění v rodném městě? Co vím, aktivně jste se podílel třeba na dění kolem ústeckého nádraží.
To víte, že stíhám. Už jsem slyšel i názor, že nádraží nepoužívám osobně a nevím nic o tom, jak je to děsné, a že nemám do toho co mluvit. Naprostý omyl! Jde o zachování unikátní nádražní stavby zroku 1874, která je skutečným dědictvím, jaké se má opečovávat, a ne pro nějaké „vyšší cíle“ ničit.
Nechápu naopak, jak tohle může kulturnímu člověku nedocházet.

JAN POKORNÝ

21.7.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Pátrání po muži dopadlo úspěšně

Aktuální podoba haly, která čeká na svou opravu.

Vazníky byly asi vadně uchycené

Řidiči, pozor, zkontrolujte si platnost svého průkazu!

Orlickoústecko – Platnost více než osmi set tisíc řidičských průkazů v letošním roce skončí. Jen v Pardubickém kraji je řeč o 35 638 průkazech.

Strážníci se dočkají nového auta

Seriál Deníku: investice 2017

Ředitelka Služeb ve funkci končí

Pardubice – Po dvaceti letech skončí ve funkci ředitelky Služeb města Pardubic Lea Tomková (ANO).

Hajlující vlčák ústeckého absolventa je Grafikou roku

Praha/Ústí n. O. – Ze Střední školy uměleckoprůmyslové Ústí nad Orlicí vycházejí absolventi, kteří se v životě neztratí. A nejen to. Řada z nich pokračuje ve studiu na vysokých uměleckých školách a sbírají úspěchy. Jeden opravdu výrazný zaznamenal ve středu 15. února grafik a ilustrátor Jakub Bachorík.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies