Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Kempu se účastnili převážně fotbalisté Letohradu a k nim se přidali i malí hráči z okolních vesnic. Děti v průběhu kempu bydlí doma a na tréninky docházejí, nebo je tam vozí rodiče.

„Kdo se těší na oběd?,“ zakřičel trenér. „Já, já, já,“ překřikovali se malí fotbalisté. „A kdo ví, co dnes k obědu bude?“ zeptal se znovu trenér. „Palačinky,“ zavolal jeden klučina. „Ty si musíte ale nejdřív zasloužit fotbalem,“ ukončil s úsměvem debatu o jídle kouč. Malí fotbalisté se chopili míčů a vyrazili na rozcvičku. Před tím ještě absolvovali aerobic. „Kluci trénují třífázově. Nejprve zahajujeme aerobicem. Není to pochopitelně nic namáhavého, ale děti se učí při hudbě koordinovat svoje pohyby, což je potom při fotbale také velice důležité,“ prozradil Jakubec. Poté se malí mistři míče kopaného vydají na hřiště, kde jsou až do půl dvanácté, kdy následuje oběd. V úvodní fázi rozcvičky jsme byli svědky pozoruhodného fotbalového momentu. Při kličkování mezi kuželi se malý fotbalista dostal mimo dráhu, kde stál rozkročený Jakubec. „Dej mi housle a pokračuj,“ vyzval bývalý obránce hošíka. Ten, nejenže mu mezi nohama prostrčil míč, ale přikrčil se a proběhl tam i on. Bývalý bek Bohemians se nestačil divit, takovým způsobem přes něj ještě nikdy nikdo neprošel.

Po hodinovém odpočinku pokračuje od dvou hodin do půl čtvrté další tréninková jednotka. Jak naznačil Jakubec, snaží se on a jeho spolupracovníci fotbalistům ukázat, jak vypadá profesionální fotbal: „Režim je zde takový, že si hráči vyzkouší podmínky i tréninky, jako kdyby se fotbalem měli živit.“ Že by to nemusela být utopie, naznačil mladý fotbalista z Bohousové Jaroslav Kořínek: „Strašně se mi tady líbí, tréninky mě tady hrozně baví. Jednou bych si rád zahrál třeba v Chelsea.“